Inflace tlačí Čechy do investic. Jak je nastavit do každého počasí

Češi loni investovali více než kdy jindy. Potvrzují to i statistiky investičních společností a finančně-poradenských firem.

„Lidé loni sami poslali do podílových fondů, aniž by to jakkoli řešili s našimi poradci, jednu miliardu korun. Celkem pak do podílových fondů v jednorázových investicích u nás vložili 6,6 miliardy korun,“ popisuje jedno z největších překvapení loňského roku v oblasti investic šéf skupiny Partners Petr Borkovec.

Jednorázové investice u Partners meziročně stouply o 118 procent.

O 70 procent, na 1,35 miliardy korun vzrostly i pravidelné měsíční investice do fondů. Průměrná měsíční platba do podílových fondů loni činila přibližně 2 000 korun, 200 000 korun u jednorázových investic.

Investiční stratég skupiny Martin Mašát říká, že zatímco loňský rok konzervativním investorům do dluhopisových fondů příliš nepřál, letošek už má být lepší.

„Doteď nesly dluhopisy strašně málo. Zvyšování úrokových sazeb centrálních bank ale obrací kartu. Zatímco dříve nesly státní dluhopisy ani ne procento, už teď je to kolem tří procent. A na konci roku očekáváme výnos v kvalitních dluhopisových fondech nad pět procent,“ tvrdí.

Podle něj se tak dluhopisy, které byly dlouho vysmívané ve prospěch rostoucích akcií, znovu vrátí na výsluní: „Akcie teď rostly čtyři roky za sebou. Ale růst táhly hlavně technologické akcie. Myslet si, že to tak jistě půjde do nekonečna, je iluzorní,“ dodává Martin Mašát.

Jaký bude letošek

Najít odpověď na to, jak se budou vyvíjet finanční trhy letos, je velice těžké. Záleží na tom, jak kdo k investování přistupuje, zda trhy využívá ke tvorbě úspor formou pravidelných menších investic či na nich spekuluje.

„Jde o to, že kalendářní rok je příliš krátký pro skutečné investory a příliš dlouhý pro profesionální spekulanty,“ vysvětluje rozdíl v přístupu zmíněných dvou skupin investorů ředitel investic Amundi Czech Republic Petr Šimčák.

Běžný investor, který investice do podílových fondů využívá k tvorbě úspor, by měl peníze investovat stejně tak v prosinci i lednu, a možná si k tomu přidat nějaké novoroční předsevzetí, vlézt na Nový rok do Vltavy či abstinovat v únoru. „Ale měnit investiční strategii každý rok podle toho, co si myslí burzovní spekulanti o tom, co vyroste nebo klesne, to je finanční sebevražda,“ dodává Petr Šimčák.

„Investicí roku“ tak podle něj bude opět jen nudné diverzifikované portfolio a kvalitní finanční plán s výhledem do budoucna, respektive na čas, kdy člověk odchází do penze, nebo počítá, že bude potřebovat peníze. Aby opravil střechu, dětem zaplatil studia, případně jim vypomohl s finanční spoluúčastí, až si budou chtít pořídit vlastní bydlení.

Přesto dává i jednoznačnou radu, jak investici nastavit do každého počasí: „Bohatí lidé drží v průměru třetinu v nemovitostech, třetinu v akciích a třetinu v hotovosti a dluhopisech. A to bez ohledu na to, zda zrovna trhy rostou či klesají, zda jsou úroky vysoké či nízké či zda je inflace rostoucí nebo klesající.“

Zároveň upozorňuje, že všichni, kteří to s investováním myslí vážně, by se měli smířit s tím, že i dobře sestavené portfolio nemusí být v plusu každý rok. A ne každá jeho část musí každý rok porazit inflaci.

Analytici doporučují energetiku

Investiční bankéř Tomas Michále se domnívá, že letošní rok na finančních trzích bude zlomový. Upozorňuje, že zatímco loňský rok akcie jenom rostly, letos to může být docela jinak. Investoři, kteří nakupují aktiva na vlastní pěst, by měli správně volit firmy, do kterých dají peníze. Jako hlavní riziko zmiňuje inflaci.

„Investoři by proto měli nakupovat takové firmy, které jsou inflaci schopny přenést na spotřebitele, tedy rozpustit ve svém podnikání,“ vysvětluje.

V souvislosti s inflací zmiňuje, že finanční trhy ovlivní kroky hlavních centrálních bank. Zatímco o americký FED obavy nemá, ten může dynamicky reagovat na rostoucí inflaci, Evropská centrální banka (ECB) má podle něj svázané ruce.

„Evropa má tady problém. Sever se jí přehřívá, naopak jih je ekonomicky nestabilní,“ upřesňuje s tím, že severem myslí všechny evropské země nad Alpami, jihem naopak ty pod Alpami.

ECB v budoucích měsících jistě sleví z nákupu dluhopisů, tedy z kvantitativního uvolňování, úrokové sazby ale ponechá na nule. „Když zvednou sazby, utlumí přehřátý sever a poškodí zadlužený jih. Když sazby nechají dole, poškodí sever, ale udrží jih. Tady je velký rozdíl mezi ECB a FED. Amerika je mnohem více schopna dynamicky řídit měnovou politiku,“ říká Tomas Michále.

Jako horký tip k investici pak doporučuje energetický sektor i sektory, které s ním souvisejí, jako je například strojírenství a podobně.

„Ceny energií dále porostou, případně zůstanou na svých současných vysokých úrovních. Není totiž důvod, proč by klesaly. A důvodem je likvidace neekologických zdrojů a neschopnost unie je nahradit jinými zdroji,“ tvrdí bankéř s tím, že aktuální stav situace staví energetické firmy a jejich dodavatele technologií před přelomové výzvy.

Zdroj: iDNES.cz