Zlato je senzační investice. Pro toho, kdo ho prodává
Nechejme zlato spekulantům a centrálním bankám, píše ve svém komentáři Petr Borkovec. Výnosem se nevyrovná akciím, zato rizikem je překoná. Pro obyčejné lidi je podle něj investice do zlata naprosto nevhodná. Kdo vydělá vždycky, je prodejce.
Zlato patří v Česku mezi relativně časté a oblíbené investice. Slitek nebo cihličku koupíte na poště, v internetovém bankovnictví České spořitelny, ve „zlatomatu“ nebo na mnoha e-shopech. A především přes stovky, možná tisíce prodejců zlata.
Zlato se často bere jako konzervativní investice, která ochrání úspory před inflací a umí přinést i zajímavý výnos. Přestože negeneruje žádný příjem v podobě nájmu, dividendy nebo úroku. Zlato se zhodnocuje pouze pohybem ceny na burzách.
Pojďme se tedy podívat, jestli zlato jako investice dává smysl.
Výnos a riziko
Sám jsem zlato vždycky vnímal spíš jako nástroj spekulace, tedy snahy vydělat na krátkodobých pohybech ceny. Na otázku, proč sám do zlata neinvestuji, jsem vždycky odpovídal, že mi nedává smysl, jak moc cena zlata kolísá, jak dlouho může trvat, než se po propadu dostane do plusu a jaký výnos za toto riziko a nutnost čekat dostanu. Viděl jsem v historii dlouhá období, kdy se cena zlata nebyla schopna dostat přes historická maxima a na výnos se muselo čekat desetiletí.
Došel jsem k názoru, že investice do zlata je pro většinu normálních lidí a jejich investiční cíle a potřeby naprosto nevhodná. Ke své vlastní podnikatelské škodě, protože na prodeji zlata se dají vydělat velké peníze. Marže jsou obrovské a vyděláváte jak při prodeji, tak při odkupu.
Pro běžné investory je ale zlato zásadně rizikovější, než prezentují jeho prodejci. Pokud má ochraňovat před inflací, musím počítat s hodně dlouhým investičním horizontem. Klidně 30 roků – a ani ty mě neochrání, když budu mít smůlu. Ve zkratce: vztah výnosu a rizika je u zlata pro většinu typických investičních horizontů nesmyslně nevýhodný.
Dobře na tom není ani likvidita, když máte zlato ve fyzické formě nebo potřebujete čekat dlouhé roky na kladný výnos. Jistojistě to není konzervativní investice, rizikovostí překonává i investice do akcií, přitom ale nenabízí benefity akciových investic.
Srovnání investice do akcií a do zlata
Pojďme se podívat na vývoj ceny zlata za posledních 50 let a rovnat ho s nejznámějším akciovým indexem S&P 500, ať zjistíme, jak to je. Zajímala mě především použitelnost zlata a akcií jako investice pro domácnosti na jejich typických investičních horizontech pět, deset, patnáct a dvacet let. Kolik takových období za posledních 50 let vygenerovalo ztrátu či výnos nižší než dvě procenta ročně, kolik období přineslo výnos přes pět, deset nebo dokonce patnáct procent za rok?
U zlata jsem do srovnání přidal i variantu investic do fyzického zlata, pro které jsou v Česku typické obří marže prodejců. Třeba na e-shopu největšího prodejce Golden Gate zjistíme, že jednu unci koupím přes web za 47 285 korun a prodat ji můžu za 41 736 korun (pokud byla koupena od Golden Gate, jinak dokonce jen za 38 241 korun), to je marže 12 procent. Na burze se unce obchoduje kolem 40 481 korun. Okamžitá ztráta proti ceně na burze je tak 14,4 procenta. Na gramových slitcích vychází okamžitá ztráta (tedy marže Golden Gate) dokonce přes 35 procent.
U indexu S&P500 jsem do srovnání dal variantu, kde sledujeme jenom vývoj ceny, a variantu, kde sledujeme vývoj ceny indexu plus si necháme vyplácet (a dál tedy nereinvestujeme) dividendy, které vygenerovaly společnosti zahrnuté v indexu. Na závěr jsem přidal i portfolio, ve kterém 50 procent tvoří zlato a 50 procent akcie. Abychom viděli, jak moc pomáhá zlato při rozložení rizika, jestli slouží jako kotva ve složitějších časech a případně jestli přispěje k vyššímu průměrnému výnosu.
Nechte zlato spekulantům
Co tedy čísla za posledních padesát let ukazují? Na zlatu se dá vydělat a umí pokrýt inflaci. Potřebujete k tomu ale kus štěstí. Ani při investování na pět, ani na deset, ani na dvacet let nepřekonává akcie. Čísla potvrzují, že zlato je spekulativní a velmi rizikové aktivum a zejména při investicích na kratší dobu je pro obyčejné lidi nevhodné.
Vidíme taky, že zlato se chovává k akciím opačně, takže zejména při investicích na kratší dobu pomáhá snížit pravděpodobnost ztráty, ale je to snížení velmi nízké v poměru k tomu, jak moc snižuje pravděpodobnost výnosu.
Člověk, který si přesto nedá říct, by měl aspoň rozvážit, jak vlastně do zlata investuje. Investice do fyzického zlata je extrémně drahá, je nepraktická a snižuje jeho likviditu, tedy možnost rychlé směny. Nedává smysl mít doma fyzické zlato. Znamená to větší strach, větší náklady na pojištění, větší riziko krádeže. I představa, že běžím za války přes hranice s cihličkou, se kterou si pak zajdu do obchodu něco koupit, je směšná. Vlastně bych ji dokonce při přechodu hranice měl ještě proclít.
Jako investici nebere zlato ani naše legislativa, takže ani jeho prodej nepodléhá regulacím, které zaručují investorům určitá práva a ochranu a prodejcům povinnosti. Pro prodej zlata není třeba ani žádné vzdělání, není třeba dodržovat žádný jasně definovaný proces prodeje a odpovědnost za nevhodné rady je těžko vymahatelná.
Nefunkční je i představa, že se vlastnictvím fyzického zlata dostávám někam „mimo systém“. Nedostávám. Rozumnou alternativou, jak na zlatu a sentimentu ke zlatu vydělat, je koupit si akcie těžařů zlata nebo burzovně obchodovaný fond (ETF) navázaný na zlato – je to levnější, pohodlnější a likvidnější.
Zlato není investice. Je to spekulativní nákup komodity. Ponechejme ho tedy spekulantům, kteří využijí jeho volatility, a národním bankám, které mají pro jeho držení úplně jinou motivaci. Pro běžného člověka jako investice rozumně nefunguje. Pro nadšence, pro zpestření a pro případ velmi zvláštních období je možné zařadit ho do portfolia, řekněme do pěti procent jeho objemu. A s vědomím, že ve většině období bude výnos portfolia pravděpodobněji snižovat.
Zdroj: penize.cz